Situace se sopkou Agung a náš výlet k doutnající hoře

26.11.2017 | Život na Bali

Sice je v mém zájmu přesvědčit všechny, jak je vše v pořádku, ale pojďme si nalít čistého vína.  V době, kdy píši tento článek je 26.11.17 a včera v 6 hodin večer místního času začala sopka Agung chrlit do ovzduší popel. V plno médiích se lze dočíst, že to byla erupce. Možná je to správná terminologie, ale rozhodně to není to, co většina lidí vnímá pod pojmem erupce sopky. Agung zkrátka nevybouchl.

Na téma Agung jsem se už bavil s několika místními v oblasti, kde pobývám, tedy v Canggu (50 km od sopky). Každý s ledovým klidem vždy prohlásí, že sopka spí. Kolikrát i sami místní bez dotázání začnou mluvit o tom, že Agungu se nemusíme bát. Po sociálních sítích kolují obrázky, že je Bali stále bezpečné a provozovatelé ubytování informují o tom samém. Je to opravdu tak?

Faktem je, že Bali je silně turistický ostrov. Tak moc silně turistický ostrov, že pro mnoho místních jsou turisti jejich celé živobytí. Na druhou stranu média mají tendenci dramatizovat každé škytnutí hory a zveličovat, že návštěvníci jsou pochopitelně vystrašení. Ruší své dovolené, což je veliká rána pro místní ekonomiku. Proto lidé ze vzdálených oblastí reagují tak jak reagují. Snaží se zachránit své živobytí a tvrdí, že hora nevybuchne nebo dokonce spí. Ve skutečnosti to ale nevědí. To, co ale vědí je, že přichází o živobytí. Přichází o něj kvůli hoře, která je úplně na druhé straně ostrova a která je nemá šanci erupcí ohrozit. A zároveň taky díky médiím, které situaci dramatizují.

Proto vznikají i obrázky „Bali is still save“ šířící se po sociálních sítích. Jejich jediný účel je působit proti směru médií. Bohužel stejně tak, jako se média snaží situaci vykreslit nejčerněji, jak jen jde, tyto obrázky ji naopak polehčují. Za mě jsou slogany pravdivé, ale koho zajímá při výbuchu sopky vzdálenost po silnici?? Například chrám Tanah Lot je od kráteru vzdálený vzdušnou čarou 55 km.

Momentálně je hora Agung na třetím stupni ze čtyř. A tedy není oficiálně ve stavu možného bezprostředního výbuchu. Média publikovaly články, že stav byl před několika týdny snížen ze čtvrtého na třetí stupeň uměle, na základě tlaku z vyšších míst. Já ale taky vidím obrázek histogramu, kde jsou zaznamenané otřesy od doby, kdy se hora probudila. Pro více informací ho také můžete najít na oficiálních stránkách zde.

V každém případě, když jsme se dnes ráno s přítelkyní probudili, vzali jsme skútr a jeli se na toho krasavce podívat na vlastní oči. Byla to pořádná štreka, protože jak už jsem psal výše, hora Agung je na druhé straně ostrova, než je moje vilka. Jeli jsme přes hodinu a půl a urazili jsme 61 km (vzdušnou čarou 50 km), až jsme se dostali na místo, vzdálené 10 km od kráteru. Zkrátka jsme se pohybovali na hranici hazardní zóny, kterou jsme samozřejmě nepřekročili.

Očekával jsem, že v této oblasti bude opravdu liduprázdno a že žádné turisty nepotkáme. A taky jsme nepotkali. Byli jsme tam snad jediní bílí. Za to místních tam bylo plno. Připadalo mi to, jako naprosto běžná hustota dopravy kdekoliv jinde na Bali. Turisti ubyli, naopak přibyli evakuovaní obyvatelé. Sice pozorujete daleko méně otevřených krámků, stánků atd. a všimnete si, že zde jsou evakuační kempy pro lidi z hazardní zóny, ale jinak vám na první pohled přijde, že život běží normálně dál.

Trochu nám zrovna zapršelo a přes oblačnost byla zhoršená viditelnost. Přesto jsme našli pár pěkných míst, kde byl na sopku pěkný výhled. V siluetě hory byl zřetelný hřib popela stoupající z kráteru do výšky 1,5 km. Je to neuvěřitelná podívaná a mrazivý pocit v zádech, když si uvědomíte, jak je tohle mistrovské dílo matky přírody ničivé.

Dal jsem se tam nahoře do řeči s jedním místním a iluze, že je vše v pořádku a život zde zkrátka plyne dál, byla ta tam. Už bylo zřejmé, že s horou mají starosti. Nebo, že už je spíše po měsících hrozeb, nejen o živobytí, psychicky zlomila. Přesto mě zajímalo, co mi poví o sopce Balijčan, který žije v její těsné blízkosti oproti tomu, který žije v bezpečné vzdálenosti. Následovala otázka, jestli se bojí. Na tu přišla jasná odpověď: „ano“. A když jsem se ho zeptal, jestli Agung vybuchne, bez váhání potvrdil také. Balijci sice když nerozumí tak všechno odkývnou, ale tenhle rozuměl naprosto přesně. Sice neví kdy, ale prý vybuchne. Ještě jsem se ho ptal, kde bydlí a ukázal mi směrem k hoře.

Obyvatelům žijícím v bezpečné vzdálenosti jde o živobytí. Obyvatelům žijícím v bezprostřední blízkosti, jde o to samé. Ti, co jsou v bezpečné vzdálenosti bojují o své živobytí s médii, a tedy o turisty. V zásadě, však tvrdí, že u nich je bezpečno a je to tak. Na druhou stranu ti, co žijí v bezprostřední blízkosti sopky mohou jenom čekat, jak to dopadne. Turisti jim v ničem nepomohou a nemají tedy žádnou motivaci cokoliv přibarvovat, či zastírat. A upřímně? Kolikrát se stane, že se sopka probudí a pak prostě zase usne…?

My se s přítelkyní každopádně cítíme na Bali v absolutním bezpečí. Hazardní zóny jsou u sopek určovány vždy na základě nejhoršího možného scénáře. U Agungu je ta nejzazší zóna v okruhu zhruba 12 km a já jsem od hory vzdálený 50 km. Nevím, co by se všechno muselo stát, aby mě erupce jakkoliv ohrozila, ale asi by se přepisovaly dějiny. Takže to už bych byl ve větším nebezpečí v autě na českých silnicích. Vyhněte se hazardní zóně a za mě je Bali stále bezpečné lidičky.

Kontakt

Pro jakýkoliv dotaz nejlépe využijte chat na mé facebookové stránce:

Můžete také zaslat e-mail na adresu email@tomasvavrinka.cz nebo využít kontaktního formuláře: