Bali cross aneb výlet na terénní motorce

Žádná zrcátka, brzdová světla, blinkry nebo tachometr. S tímhle, když vás v Čechách chytí, tak jste bez papírů, ale tady? Tady je to velká paráda! Terénní (cross) motorka na silnici je tu na denním pořádku. Zde se totiž lidé nerozptylují dopravními pravidly, značkami, pruhy atd. Zde se jednoduše věnují jenom řízení a tak vše funguje jak má.

Do toho se musí po hlavě! Motorky jsme si půjčovali v 5 hodin večer, s tím, že na cestu jsme vyráželi s prvním světlem druhý den ráno. To mi do soumraku poskytovalo zhruba 2 hodiny času na to, abych se naučil řadit a vůbec takový stroj ovládat. Řidičák na motorku totiž nemám a když nepočítám skútr, tak jsem vlastně nikdy ani na žádné motorce nejezdil. Kdyby jste to tu viděli tak pochopíte. Na motorkách tu jezdí šestileté děti. Nikdo po nich žádný řidičák nepožaduje. No není to nádhera? Až mi to u nás připomíná jeden smutný citát od Johanna Wolfganga von Goethe.

Nikdo není beznadějněji zotročen, než ti, kteří falešně věří, že jsou svobodni.

Lidé tady jsou super. Na pláži nás místní povzbuzovali. Na silnicích vás zdraví kolem jedoucí motorkáři, kteří mají také terénní motorku. Obzvláště mile překvapeni jsme byli ve vyšších oblastech, kde se turista běžně nepotká. Místní se usmívají a mávají. Někteří si dokonce chtějí tak povídat, že jim ani nevadí, že Indonésky nerozumíme. Vždy jsou však plní elánu, dobré nálady a s úsměvem na tváři. V jedné vesničce se bylo potřeba podívat na mapu a tak jsme zastavili. Měli jsme pocit, že se na nás přišli podívat snad všichni tamní obyvatelé.

Tuto příležitost zapůjčení si terénní motorky tu lidé využívají běžně, nejspíše i proto, že se zde na ni můžete tak svobodně pohybovat. Pro někoho je to druh vášně pro jiné zase zážitek a poznání Bali z jiné perspektivy. Navzdory tomu, jak hrozivě ty stroje zní když se nastartují, tak nekoušou, takže běžte do toho. Já si to určitě ještě zopakuji.