10 zajímavostí o Bali

7.12.2017 | Život na Bali

Na Bali je krásně! Jakmile člověk vystoupí z letištní haly, první co ho uchvátí je ten těžký teplý a vlhký tropický vzduch. Však za tím také jako Evropané vyrážíme. Sluníčko, moře, rozsáhlé pláže a 30 °C po celý rok! Kromě toho ale vyrážíme i za úplně jinou kulturou a v té je plno věcí prostě jinak. Sepsal jsem proto 10 zajímavostí, které bychom u nás v České republice určitě nečekali.

Příbory

Ať přijdeme kamkoliv, k jídlu zkrátka nedostaneme vidličku a nůž. Servírka totiž přinese vidličku a lžíci. Jak já tím jenom neumím jíst. Údajně se používá lžíce jako nůž a tedy se drží v pravé ruce. Jenomže pokud si objednáte například mie goreng (smažené nudle), chcete to jíst jako špagety. A tam se lžíce naopak drží v levé ruce. Takže nakonec to vlastně držím vždycky jinak. Na druhou stranu, je to Asie a tady nikomu není divné, i když to jídlo budete jíst třeba rukama.

Pokud si půjdete koupit příbor do obchodu, najdete sadu pěti lžic, sadu pěti vidliček a sadu pěti malých lžiček. Nože se ale prodávají po jednom a ten jeden kus je třikrát dražší než celá sada třeba vidliček.

Placení elektřiny

Tak tohle tady mají vymyšlený parádně a vůbec by mi nevadilo, kdyby to tak bylo i u nás. Žádné překvápko na konci roku, jestli bude přeplatek nebo se třást, zda a kolik musím doplácet. Na zdi je pěkně zařízení, kde je číslicí vyobrazeno kolik kWh ještě zbývá do vyčerpání. Pokud dochází, zajdeme si do běžné sámošky u cesty a řekneme, že chceme elektřinu. Dostaneme lísteček s tokenem (unikátní kód), který zadáme do zařízení a zakoupené kWh se nám přičtou. Naopak pokud elektřinu vyčerpáme, jednoduše přestane fungovat. Tak o kolik by u nás bylo méně neplatičů…?

Převoz věcí na skútru

Tohle mě vždycky fascinuje. Na Bali jsou zkrátka úzké silnice a hodně vozidel. Navíc celoročně teplo a jak cena, tak i provoz skútru je finančně daleko méně náročný než u auta. Tohle jsou všechno důvody, proč tady má každý skútr a jen minimum obyvatel auto. Jenomže potřeba něco dopravit z bodu A do bodu B zůstává asi všude na světě stejná. A místní v tom nevidí žádný problém. Na skútru totiž převezou úplně všechno. Mě samotnému přivezli dvě 2x2m veliké podložky do gazeba. Ale na silnici je toho k vidění daleko více. Takže například vodárna místo spolujezdce, vitrína s pečivem na prodej anebo rovnou celá lednice. To je tady na denním pořádku. No a když je potřeba, aby jela na výlet celá rodina, tak také není problém. Naskládají se tam rodiče i s dvěma ratolestmi.

Město nebo venkov?

Jedete po silnici a kolem silnice budovy až dojede ke značce značící konec města. Potom jedete po silnici kolem luk, lesů nebo polí a najednou značka značící ves a jsou tu zase budovy. Takhle to znám z Čech. Jenomže na Bali potřebuji Google mapy abych zjistil, jestli se zrovna nacházím ve městě nebo ne. Zde totiž obyvatelstvo staví své domy podél cest a rozdíl mezi venkovem a městem je zanedbatelný. Když tu tedy někam jedu, klidně projedu skrze čtyři města, aniž bych postřehl, že jsem vůbec vyjel z prvního. Samozřejmě se tu také nachází cesty s krásnou přírodou nebo podél rýžového pole. Jenom nikdy nejste s přesností schopný říci, zda jste ve městě nebo ne.

Obchody v garážích

Tak tahle záležitost má v sobě svoje kouzlo. Když si chce průměrná Balijka otevřít warung (něco jako jídelnu) a v ulici je nepoužívaná garáž, není to žádný problém. Ono vůbec mnoho obchodů funguje v pochybných stavbách a přístřešcích. Místní ale nemají potřebu řešit nevzhledné popraskané stěny nebo interiéry všeobecně. Zkrátka u garáže vytáhnou vrata, umístí dovnitř židle, stoly a fungují. Neobtěžuje je žádná hygiena, nehrají si na nějakou snobárnu a vysokou kvalitu a nemusí si projít takovou byrokracií, tak jak známe z Čech. Tomuhle se říká svoboda. Když někdo něco chce dělat tak to zkrátka dělá. Navíc lidi tam chodí rádi – na jídlo do garáže. A my tam chodíme také. Je to prostě skvělý a levný.

Vypínače obráceně

Říká se, že na jižní polokouli se vír ve vodě točí obráceně. Sice jsme to nezkoušel, ale nebude to jediná věc, co mají na jižní polokouli obráceně. Zatímco u nás polohou nahoru na vypínači světlo zapínáme, tak zde na Bali to znamená vypnuto. Možná si říkáte taková blbost, ale já si na to vážně nemůžu zvyknout. Takže kdykoliv chci například vypnou filtraci u bazénu, bouchnu místo toho do vedlejšího vypínače a zapnu k tomu ještě světlo v bazénu. Zkrátka mám pořád zafixováno, že všechno vypnuto znamená všechny vypínače v poloze dole.

Ohně v příkopech

Asi znáte ty krásné zrychlené záběry západu slunce s pozadím přírody. Přesně takový chci, jen se mi ho ve vilce pořád nedaří zachytit. Balijci totiž mají ve zvyku bordel pálit. Jednoduše hodí vše na hromadu, odnesou to do příkopu u silnice a zapálí. Takže pokud já se snažím zachytit timelapse směrem do středu ostrova, vždy se mi na snímku objeví v dáli stoupající kouř k nebi. Tak snad jednoho krásného dne se zadaří.

Nemocnice

Tak co byste čekali? Když my jeli do nemocnice poprvé nevěděli jsme, co přijde. Na jedné straně jsme na Bali, kde kvalita služeb nemůže být vysoko, ale na druhé straně jsme slyšeli, že nemocnice tu jsou dobré. Každopádně jsme nestačili zírat. V nemocnici jsme byli posláni do pokoje s nemocničním lůžkem, jehož standart odpovídal asi tak pětihvězdičkovému hotelu. Tam za námi dorazila doktorka, aby vyšetřila Klárku. Jinými slovy nemocnice o několik úrovní výše, než jsme byli zvyklí z Čech. A čím to?

Bali je turistickou destinací především pro Novozélanďany a Australany a ti si tu pochopitelně založili vlastní soukromé nemocnice se svými standarty. Pokud tedy řeknete jakémukoliv Balijci, ať vás odveze do nemocnice a sami jste bílí, automaticky to jsou tyhle soukromé nemocnice a nikoliv jejich místní. No a pojišťovny samozřejmě musí uhradit ošetření z jakékoliv nemocnice. Paradoxně, co se tedy zdravotnictví týká, tu jsme v lepších rukách než doma.

Obětiny

Celé Bali je silně náboženský ostrov a také proto se mu říká ostrov bohů. Ať se hnete kamkoliv všude budete narážet na obětiny. To jsou takové malé košíčky s dary pro bohy, které místní umísťují úplně všude. A to bez nadsázky. Dávají je před vchod svých obydlí, podél silnice, doprostřed silnice, ale také za stěrač auta, do malé přihrádky na skútru nebo dokonce jsme je viděli u pokladny v obchodě. Ty obsahují například květy, sušenku, bonbón, ovoce nebo co je doma zrovna po ruce. Když potom jdete například do obchodu cítíte na každém rohu vonné tyčinky, které s košíčky rozmísťují. Navozuje to Bali tu pravou atmosféru pohody a přátelství.

Psi

Na Bali psi žijí asi obdobně jako kočky v České republice. Většina z nich jich je toulavých a pouze někteří mají své majitele. Jenomže ani to, že má pes majitele neznamená, že je stále u něho. K nám do vilky chodí jeden chlupáč, který má také svého pána. To znamená, že má místo, kde pes ví, že je vítán a má tam misku s potravou a vodou. Jinak má ale úplnou volnost. Když jsem místním povídal, že u nás jsou psi pořád u svého pána, úplně to nemohli pochopit. Ono všeobecně Balijci nemají takový vztah ke zvířatům. Takže pokud se zde někdo stará o psa tak jak jsme zvyklí, tak to jsou cizinci.

Kontakt

Pro jakýkoliv dotaz nejlépe využijte chat na mé facebookové stránce:

Můžete také zaslat e-mail na adresu email@tomasvavrinka.cz nebo využít kontaktního formuláře: